Kudykam...?

Není to dobrý...není...ale snažím se z atomů na které se rozpadla veškerá má osobnost poskládat zase dohromady..keep in touch http://www.youtube.com/watch?v=1p9ENgOylWw

Co mě ještě urazilo!

27.4.2011 - středa

Že když jsem šla domů z vlaku kolem hospody, vyšel z ní mládenec, podíval se na mě a pozvracel se!!! (To už skutečně vypadám tak, že to v lidech vyvolává dávivý reflex?? tak to teda díky čau!)

26.4.2011 - úterý

Že jsem se celý den učila a v testu nakonec stejně bylo něco jiného!

25.4.2011 - pondělí

Že pokaždé když už jsem vystrčila nos z domu, začalo pršet!

24.4.2011 - neděle

Že jsem neodolala a sprovodila ze světa lentilkové vejce určené pro případné koledníky! (a že mi celou cestu na kole foukal trapný protivítr! pffffffffffff)

23.4.2011 - sobota

Že jsem byla celý den v práci a večer jsem byla tolik unavená, že jsem málem unusla asi v šest a to by byla škoda v tak krásný den!

22.4.2011 - pátek

Že kamarád opět pro pobavení společnosti vytáhl historku, která je dávno promlčená, na kterou nejsem pyšná a ve  které hraju hlavní roli!

21.4.2011

Že mi dopsal zelený zvýrazňovač!!!! Já vím..řeknete si že pitkovina, ale když se máte učit, to vás i nefunkční zvýrazňovač dokáže vyvést z míry!!! (mám samozřejmě čtyři další barvy, ale najednou, když jedna chybí...celý systém který léta budujete je v hááááji!!)

20.4.2011

Veškeré urážky dnešního dne přebila Liška Oknoližka :DDDhttp://www.youtube.com/watch?v=Es9ryyMjjQM

19.4.2011

Že mi ráno nějaký trpaslík (nebo co) vypnul budík (jak?? proč???) a já vstala pozdě, což mi nabouralo celý den!!

18.4.2011

Že se ten obchod zřejmě nikdy, ale NIKDY nenaučím!!!

17.4.2011

Že na konci naší megadlouhé procházky měla být nová hospoda, kterou jsme nenašli a zřejmě ani nikdy nenajdeme!!

16.4.2011
M.O.T.H.E.R. !!!!!
15.4.2011
Že jsem zjistila, kolik máme v tomto semestru zkoušek a dospěla k závěru, že to nemůžu stihnout ani kdybych se celá počtverečkovala!

14.4.2011

Že mi milý řekl, že by mě klidně vyměnil za dobrý oběd! (asi zvážím svou cenu!) (urážka přesáhla mez!)

13.4.2011

Že jsem ráno cíleně vstala v nekřesťanskou hodinu abych udělala úkoly do školy a bylo mi to úplně k ničemu, protože když jsem konečně mohla zaperlit se správnou odpovědí tak byl vždycky někdo rychlejší..no tak přeci..kde to jsme?! to si příště teda radši přispím! Hawk.
12.4.2011

Urážka začala již v 02 hodin ráno, protože někdo u kolejí vkuse zpíval moravské lidové, a to prostě neusnete a neusnete, pokračovalo to prvním testem, kdy jsem věděla slovy jednu odpověď a ještě jsem ji popletla, následoval druhý test, který nedopadl o mnoho slavněji a zakončil to poslední seminář, který trval snad sto let!

11.4.2011

Že mě probudil milovaný pejsek v 6 ráno, tím že začal zvracet (světe div se, trefil přímo moji postel!) (urážka 105% již v 6.00) Následně jsem byla celý den TRAPNĚ přecitlivělá (urážka nabývá na hodnotě) a pak jsem přijela do Olomouce a antivir mi blokuje vsechny centra, seznamy, idnesy a prostě VŠECHNY tyto stránky a já si jednak připadám odříznutá od světa a druhak mám tááákový strach že zítra nebude fungovat celý počítač!!! ach ach..(urážka skutečně přesáhla mez!)

10.4.2011

Že jsem trapná a neučím se! (urážka 99%)

Co mě ještě rozesmálo!

27.4.2011 - středa

Že jsem domů vlakem nejela sama, ale s kamarádkama a když už jsem musela hodinu čekat na další vlak, tak za mnou přišel Milý abych nečekala sama!

26.4.2011 - úterý

Že bylo ošklivo, když už jsem se musela celý den učit!

25.4.2011 - pondělí

Že je můj Milý strááááááááááááášně lechtivý :DD

24.4.2011 - neděle

Že se potvrdila stará pravda, a to že pokaždé když vystrčím nos z domu, začne pršet!

23.4.2011 - sobota

Že jsem se poprvé letos prošla bosá v trávě, že jsem byla letos poprvé s vůní grilovaného masa cítila i vůni léta a že jsem viděla prasátko na vodítku a malinkou ovečku!

22.4.2011 - pátek

Dnes mě nejvíc ze všeho rozesmál vtip o kukačkových hodinách, který vyprávěl kamarád v hospodě. Pokud ho někde vygoogluju, rozhodně si ho nenechám pro sebe!

21.4.2011

Že se z ničeho nic u našich dveří objevil kamarád z dětství, nezván, nečekán, velkou radost mi natropil :)

20.4.2011

Že jsem po dlouhé době viděla kamarádku Ráďu, sice na chvíli, ale každá minuta dobrá + dneska mě jako bonus rozesmála Liška Oknoližka, zabila mě a dohnala mě k slzám! dívejte :Dhttp://www.youtube.com/watch?v=Es9ryyMjjQM

19.4.2011

Že jsem zase zapomněla udělat něco, co bylo v plánu už před čtrnácti dny, nicméně když jsem si na to vzpomněla, tak jsem se vzchopila a tentokrát to dotáhla do konce! :)

18.4.2011

Že jsem po dlouhé době viděla kamarádku Evču a poprvé jsme spolu letos projely cyklostezku. + Jako bonus mě dnes rozesmála Kačenka se svým top secret tajemstvim! :DD

17.4.2011

Že jsme šli na megadlouhou procházku, sluníčko svítilo a tak :)

16.4.2011

Že jsem si otevřela okno, aby se mi okysličoval mozek při učení a musela jsem ho zase rychle zavřít, protože nějaký vtipálek pták se zasekl a zpíval jednu melodii pořád dokolečka..ale POŘÁD!!! a to nechceš!! :D

15.4.2011

Když dnes za mnou přijel Milý, nečekán, neohlášen a já právě vypadala přesně tak, jak jsem nikdy nechtěla ať mě vidí :D

14.4.2011

Že jsem našla polomáčené sušenky, které jsem si kdysi ukryla na "horší časy" právě ve chvíli kdy jsem si NUTNĚ potřebovala obalit nervy něčím sladkým a nemohla nic najít!

13.4.2011

Dnes mě rozesmál můj pejsek pejskovatý, protože ta čistá psí radost z mého příjezdu domů prostě zahřeje...

12.4.2011

Že jsem slavnostně obdržela zadání své diplomové práce, což je superbájo, hlavně proto, že mě můžou ještě třikrát vyhodit ze školy a takové zadání si pak můžu nechat třeba zarámovat žejo :D

11.4.2011

Že jsem měla první točenou letošního jara, na sluníčku a s milým :) (a že nejmilovanější pejsek od rána nezvracel :D )

10.4.2011

Že přišli na návštěvu strýc s tetou a byli supervtipní! (nevím jestli jsem potřebovala vědět jak probíhají masáže v Tibetských lázničkách a kde všude vás masírujou, každopádně palec hore za zvednutí nálady :)

You may say I'm a dreamer, but I'm not the only one...

V poslední době se mi začínají zdát sny..a pěkně divné!! Některé jsou strašidelné, jiným nerozumím a většinu z nich si nepamatuju, ale dnes se stala divná věc!! Z ničeho nic, se mi při učení obchodního práva vybavil sen, který se mi zdál už ani nevím kdy a rozesmál mě tak, že už jsem se skoro nic nenaučila :D

Byl totiž o jedné mojí kamarádce, která má ráda hodně tvrdou hudbu, černou barvu a tetování. Zdálo se mi, že si nechala na zadek vytetovat záchodové prkýnko ze samých kytiček :DDDD Z čehož dedukuji, že už jsem se definitivně zbláznila :D nebo..nevím jak jinak si to mám vysvětlit, jestli to má něco společného s obchodním právem nebo co...fakt nevím, každopádně mě ta představa dohání k slzám ještě teď :D

Díky, čau!

Marnost nad marnost a nic než marnost!

Dospěla jsem k závěru, že jsem zřejmě velmi marnivé děvče... Máte taky seznam věcí, které vás nenechají klidnými, přestože nikdo nic nevidí, o nic nejde, nic zásadního to neznamená a ve vás se i přesto všechno vaří a nejradši byste někam zalezli a plakali a litovali sami sebe pro ukrutnou nepřízeň osudu, který si pro svůj hněv vybral právě vás? Můj seznam je do nebes sahající!

Tak třeba..představte si situaci, kdy jdete na rande, milý už jistě čeká (!!!) a vy ještě narychlo kontrolujete jestli jste dokonalí...(neasy :D) vlasy-dobrý, mejkap-lepší to už nebude, oblečení-tak jak jste měli v plánu, A L E nehty!! zapomněli jste si nalakovat nehty!! (do rande zbývá 5-10 minut, vlastně už byste měli rychlostí blesku běžet na smluvenou schůzku) A L E  bez nalakovaných nehtů to prostě N E M Ů Ž E být O N O!!!! Tak popadnete lak (chvíli přemýšlíte kterou barvičku :D) a s dokonalostí Picassa si nalakujete nehty i na nožkách (co kdyby no...) a celí šťastní na to chvíli foukáte abyste se ujistili že lak ztuhnul a běžíte si dooblíknout bundičku a boty...a hádejte kde všude skončí ten hloupý lak na nehty!!! Takhle přeci nemůžete odejít..jak by to vypadalo! Rychle vyběhnete zpátky do patra a snažíte se zachránit co se dá (čímž to samozřejmě ještě pětkrát zhoršíte)..nakonec to není dokonalé, ale ujde to...a pak musíte vytáhnout z kabelky klíče a zamknout dveře a veškeré vaše snažení je spolu s lakem na nehty víte kde :DD 

Zřejmě si řeknete. že je to skutečně malichernost, a ona je..ALE mě to dokáže rozsekat na kung-pao a zkazit celý zbytek dne!! (zkoušeli jste si někdy v běhu seškrábat lak ze všech nehtů? doporučuji, báječná zkušenost!)

A co teprve pokud si doma zapomenu milované sluneční brýle (co kdyby svítilo, no ne)? Šátek (nesnáším když mi táhne na krk)? Naušnice (zvyk je železná košile :D)? Nedej bože Mp3 (bez toho nejdu dál než na zahradu)!!! To mám vždycky chuť se zastavit a plakat a plakat..nebo někoho zbít (na to samozřejmě nemám dostatek odvahy, co kdyby mi to ten někdo chtěl vrátit)..rozumíte...emocionální hurikán..to si umí představit snad jen někdo kdo je tímto postižený stejně jako já..

Podobná panika mě stíhá taky třeba když mi v autě nehraje cédéčko, které k řízení potřebuju stejně nutně jako benzín..(mám k němu zvláštní citový vztah, jmenuje se "Přírodní lyrika" a je od drahé Katie a tak prostě..) Zkuste si to představit..nutně potřebujete jet třeba k doktorovi..už tak je vám dost mizerně, sednete do auta, pustíte rádio a Přírodní lyrika prostě N E J E D E! Naprosto bezdůvodně..a už to začíná, emoce stoupají a vy se snažíte je nějak zvládnout, nádech, výdech, vytáhnout cédéčko, opatrně očistit (nevím proč se to dělá, ale je to první co mě vždycky napadne) a vložit zpátky, zmáčknout "play"...a N I C !! Emoce vás začínají ovládat..zkusíte resetovat celé rádio, znovu "play" a znovu N I C! Tyto dva kroky zopakujete ještě jednou, čímž nedosáhnete absolutně ničeho. Pak vyndáte rádio a možná s ním trochu uhodíte o přístrojovou desku (co kdyby) čímž opět nedosáhnete ničeho. Se slzami v očích odříkáte modlitbu "cédéčko prosím, prosím hraj už nebo mě trefí šlak" a překvapivě ani po tomto zoufalém kroku nedosáhnete toho aby začalo hrát. Uchýlíte se k poslední možné záchraně a to pomačkání všech čudlíků které na rádiu najdete, a jediné čeho dosáhnete je samozřejmě to, že veškeré rádiové stanice co zatím hrály pošlete do věčných lovišť a už nikdy nenajdete ani toho dědka Kachličku. Nemusím zdůrazňovat že v tuto chvíli jste již emocemi naprosto ovládnutí a chováte se zcela iracionálně. Možná taky ve vzteku bouchnete do volantu čímž zablokujete řízení...a pak sedíte půl hodiny zoufalí, zpocení v autě a snažíte se to odblokovat (protože nevíte, že se musí pohnout současně s volantem i s klíčkem v zapalování, což by mělo být povinně napsané na každém volantu)..a když se vám to konečně povede, jste už v takovém stavu, že byste v žádném případě neměli řídit. Ale to si neuvědomujete žejo...Potom když vyjíždíte z garáže taky možná trochu odřete/ohnete zrcátko čímž to celé završíte a na jízdu k doktorovi byste si nejradši zavolali sanitku... takže tak to je když vás pohltí emoce, dejte si na to pozor ano? :D

A takhle bych mohla pokračovat dááál a dááál, protože takových malicherností mám tisíc.. (třeba když si zákoník polijete kafem... uschne to, číst se to dá, ale U Č I T se z toho prostě nedá a nedá!! a že takových zákoníků zlitých kafem mám...:D) No jo..každý jsme nějaký..já jsem si o sobě myslela, že jsem vcelku normální, ale jak to tak po sobě čtu, asi jsem spíš trochu divná...ale tak..buďme tolerantní..mějme rádi divné lidi!

Mějte se famfárově..díky čau!

Buržoázně!

Jak jste si možná domysleli z mého posledního postu, můj jediný ples letošní sezóny byl sice báječný, nicméně měl lehce komplikovaný dojezd.. :D

Me/Man

Zaplesali jsme si buržoázně, popili jsme (achjo) a celkově jsme se myslím bavili královsky...ale nebyla bych to já, abych nenabourala hladký chod večera..Kolem druhé hodiny ranní můj drahý usoudil že jsem již dostatečně ovíněná a rozhodl že jedeme domů (ok, bylo to proto, že jsem začínala jsem usínat..:D). Člověk by myslel, že když už jsem jednou nechala v opilecké nerozvážnosti peněženku v taxíku a říkala si že když ji teď nemůžu v kabelce najít, tak ráno tam jistě bude (no comment :D), tak se snad poučím a pro příště si dám na tyhle věci pozor..Jaké nebylo mé překvapení když jsem si po dvou dnech střízlivění vzpomněla na ubohou peněženku, která zmizela v nenávratnu samozřejmě :D 

Me/Man vol.2

Nicméně co následovalo ráno...to jsem skutečně hodně dlouho nezažila...jako že po party občas bývá kocovinka to víme, ale aby trvala dva dny??? Jako kde to jsme?? (není to náhodou příznak stáří?) No ale to nebyl jen takový obyčejný dráček, to byl ultraspecíál drak jak mrak! Představte si, že se nemůžete ani pohnout, jíst, pít, prostě NIC!!! A když už jsem se trochu rozhýbala a doplazila se do sprchy, která mě většinou postaví na nohy, tak selhala i sprcha/mrcha... + jako bonus jsme měli na hlídání sousedovic děti, které nám od jedenácti dělaly budíček vytrvalým tlukotem na dveře (yeeey!) a když jsme je vpustili dovnitř tak Kubík říká: "tetó co ti je?" a já mu odpověděla: "asi umřu" načež Kuba zaglosoval: "já myslím že ještě neumřeš Hani, ještě jseš vcelku mladá.." Takže vzhledem k tomu, že jsem prý vcelku mladá jsem se po dvou dnech utrpení vrátila do života (nebo spíš díky tomu že mě přítel neponechal mému bídnému osudu a udržoval mě při životě). A od té doby je ze mě A B S T I N E N T!!! (a to jsem pila jenom víno! Ach asi stárnu...(nebo měli na plese špatné víno...zřejmě!)

Takže takhle buržoázně jsem si já zaplesala přátelé... :)

+ jsem vám chtěla ukázat ty šaty o kterých jsem se zmiňovala dříve, ale po zralé úvaze neukážu nic, protože na všech fotkách na kterých jsou vidět, je vidět mnohem více než bych si přála :D

+ NENÁVIDÍM firmu Durex  

Má poslední sklenička vína!

mějte se famfárově, díky čau!

PS: a co vy? plesáte? plesali jste?Přebije někdo mou urážku? :D

After the ball!

Již skutečně nemám slov..musíte si to domyslet z obrázků..Díky čau :D 

"I když každý půjdeme sám za sebe, ruku v ruce, bok po boku to snad půjde snáze..A až se v pustině octneme sami, vzpomeňme, někdo přeci jen kráčí s námi.."

I'll follow the sun!

Nestíhám (sorry)!!! Kdyby vás zajímalo proč, tak se ani neptejte, protože sama nevím...nenudím se ani vteřinu, ale jestli jsem za poslední měsíc udělala kromě pár zkoušek něco podstatného, tak si teda nevzpomenu :D..

Na druhou stranu si myslím, že bavit se tím, že žijete (nikoliv přežíváte) je báječné! Čili bych se nezlobila kdyby to takhle ještě chvíli zůstalo :D což asi nezůstane, protože škola žejo, však to znáte..

Vzhledem k tomu, že jsem měla období blogerského ticha, rozhodla jsem se vám ve zkratce shrnout únorové události..( = to, na co si má sklerotická hlava vzpomene :D)

Takže!

• Byl mi podstrčen blog, který zásadně ovlivnil můj život (http://jiznemohu.blogspot.com/), protože jsem konečně uvěřila, že existují i jiní lidé, kterým se stávají superdivné věci...ba co víc, dokonce i divnější!! + od doby, co jsem přečetla celý tenhle blog měřím urážku každého dne a zapisuju si ji do diářku :D
• Zjistila jsem, že Durex extra safe, není až tak docela safe (a už vůbec né extra) (neptejte se :D) (urážka přesáhla mez!!)
• Povedlo se mi sestavit báječný školní rozvrh! (jednou za čtrnáct dní ty dva dny snad přežiju :D)
• Mám přidělenou diplomovou práci (začíná přituhovat!) 
• Marně se snažím vzpomenout na něco dalšího a tak listuju diářem, a jediné co jsem zjistila je, že se na každé stránce od 3.2. opakuje heslo "začít se učit" :D, a že zhruba před měsícem jsem měla odevzdat úkol na který jsem úúúúúúplně zapoměla :D
• Konečně se to Katie povedlo a začínám i já propadat nikdy nekončící Beatlemanii! = Beatles 24/7 (doufám že příště se Katie nenadchne pro Bořka Stavitele nebo něco podobného :D)
• Učím se hrát na kytaru!! (zvládám všechno co se hraje na jednu strunu po dobu max 15 minut, protože pak mě začnou bolet prstíky :D )
• Viděla jsem spoustu filmů!! (SPOUSTU) a doporučuji tyto: http://www.csfd.cz/film/234768-jak-vycvicit-draka/, http://www.csfd.cz/film/272015-127-hodin/, http://www.csfd.cz/film/260219-ma-me-rad-nema-me-rad/, http://www.csfd.cz/film/230220-fighter/, http://www.csfd.cz/film/5925-pomoc/ na další si teď nemůžu vzpomenout, ale těmito jsem byla nadšená! 
• Upletla jsem si megasuperteplou šálu! Blbé je, že ve finále váží asi dvě kila a láme mi vaz :D 
• Stěhovala jsem skříně a stoly a další trapně těžké věci!!!! (doufám že naposledy!) (ještě že mi můj báječný přítel se vším pomohl!)
• Stonala jsem!
• Stěhujou se nám nájemníci z domu a asi se mi bude stýskat!! Hlavně po dětech..(překvapuji sama sebe!) 
• Koupila jsem si nové šaty na ples!
• Už týden přemýšlím co si učešu na ples! (N E V Í M) 
• Propadám zoufalství :D
• Již nemohu!

Příště bude report z plesu..jdu vypnout Beatles a oholit si hlavu, protože skutečně JIŽ NEMOHU :D

Díky čau!

Musíme si pomáhat!

Poprvé píšu článek ve vlaku...:) jedu domů ze školy, všude je tma jak v pytli (mám trochu strach, znáte to :) ) a jsem strašně unavená..studium prostě vyčerpává neasy! Ale dneska to nebude o škole, dneska to bude o něčem hrozně zvláštním co se mi včera stalo..

Vzhledem k tomu, že mě čekala zkouška, vydala jsem se včera ráno do obchodu trochu doplnit zásoby abych nezemřela ubohou poustevnickou smrtí na kolejích v Olomouci.. Nakoupila jsem si co jsem potřebovala a protože jsem měla žízeň beduína, vytáhla jsem lahev s minerálkou a cestou s ní bojovala nerovným bojem. Nevím kdo vymýšlí ty hloupé uzávěry...nechápu proč je to vždycky tak utažené, zatavené nebo kdoví co ještě..každopádně láhev vítězila a já už se v duchu viděla jak foukám na pokoji horký čaj a umírám žízní..Když v tom vidím na protisobě kráčet cizího kluka, který když mě míjel natáhl ruku, vzal mi tu bídnou minerálku a jedním pohybem ruky ji otevřel (čímž mi zachránil život nejspíš :) ) usmál se a šel dál. Sotva jsem stačila vykoktat svoje „dík“ a už byl pryč...Připadala jsem si jako ve filmu, nevím..stávají se vám taky takové věci?

Já když nad takovými situacemi TEĎ přemýšlím, tak si ještě vzpomínám na cestu z Filipín, kdy jsem myslela že určitě brzo musím umřít, protože mi bylo NESKUTEČNĚ špatně už tři dny před odletem (no jo..musela jsem prostě všechno ochutnat, abych náhodou o něco nepřišla žejo :) ) no každopádně to byla fakt hardcore cesta..protože v takovém stavu je náročné i jenom ležet, natož dopravit jeden obří kufr, jeden menší, jeden velký batoh, jeden menší a ještě kabelku neasy ( XDD) z jednoho konce světa na druhý...ale jako překvapivě to ušlo..(zvracecí a omdlívací zážitky si nechám na jindy :) ) přežila jsem i cestu busem z Vídně do Brna ve společnosti pána slitého voňavkou od hlavy až k patě, což je nejlepší věc na světě na podrážděný žaludek..umíte si to představit ne? :)

A když jsem se teda dostala až do Brna, nakopala všechny zavazadla do vlaku a svalila se do červené sedačky tisíc let starého rychlíku a oddechla si že vysednu až doma a věci mi z vlaku vystěhuje maminka nebo někdo kdo na mě bude čekat, přisedl si ke mně chlápek, mohlo mu být kolem čtyřicítky, očividně měl něco popito a začal mi sypat klíny do hlavy..a mě to vlastně bylo jedno, když se to vezme kolem a kolem byl v podstatě milý a já byla ráda že konečně rozumím někomu každé slovo a že jsem tak nějak doma..A pak přišel pan průvodčí a oznámil nám, že na naší trase jsou tři výluky, takže párkrát budeme muset přeskákat do autobusů...No vžijte se do té situace..čtyři dny jste nejedli, zvracíte i vodu, síly žádné, dvacetihodinový let za vámi, dalších pár hodin v autobuse, a když z kontokorentu svých posledních sil vyškrábete absolutní zbytek, nakopete si zadek do vlaku i se vším tím čajem který pašujete přes půl světa, tak vám to báječné České Dráhy celé zase poserou...

A ten člověk, který si přestože vlak byl absolutně prázdný přisedl ke mně do kupéčka a který měl namířeno někam ke Kroměříži nebo kam a se mnou měl vlastně společných jenom pár kilometrů (během kterých mi třikrát nabídl sňatek :) ) mi jenom tak prostě řekl, že mi pomůže s těmi kufry..já myslela, že mi pomůže s kufry než se naše cesty rozpojí, on myslel že mi pomůže s kufry než mě předá i se všema těma věcma mamince..jenom tak, z ničeho nic změnil všechny své plány a místo do místa A kam měl namířeno se s úplně cizí dívkou v nesnázích vydal do místa B, které bylo naprosto mimo jeho trasu..buď jsem vypadala fakt hrozně zoufale, nebo jsem se mu fakt líbila, nevím, ale tipuju jednoznačně to první....Ať tak či tak, vzpomínám na něj se slzou v oku dodnes..Kdyby mi tehdy s těmi kufry nepomohl, tak na nich sedím někde na trase Brno-Valmez ještě teď...(a zoufale pláču)

Díkybohu že existujou lidi, kteří dokážou nezištně pomoct..ať jde o minerálku nebo kufry, nebo cokoliv...uvažte..není to báječné? Že i takové věci se stávají normálním lidem? Já myslím že jo..

(tohle mi hraje celou cestu a je to superbájo, tak taky potěšte ucho ;) )

Díky čau!

PS: zkouška done, díky čau!

I'm still trying to figure out the end of what I was starting to say

Takže! Přesně za týden mám první zkoušku a musím bohužel s politováním konstatovat, že jsem opět logisticky naprosto selhala..aspoň jednou bych si tohle chtěla naplánovat nějak rozumně, abych všechno stíhala a přitom mi z toho nehráblo..XDD

A vzhledem k tomu, že z čirého zoufalství radši nedělám nic, kromě toho, že pořád dokolečka koukám na tenhle pohádkový klip od písničky, kterou jsem si zamilovala už před nějakou dobou, dávám vám ho i sem, kdybyste náááhodou taky potřebovali něco statečně ignorovat jako já...protože tohle fakt pomáhá! ;)

Doufám že se vám bude líbit aspoň trochu... A já si teda jdu sbalit aktovku nebo co...
                                                                                                                         
Díky čau!

Memories, memories...like autumn leaves (will burn!)

Není to sice moc originální, ale i já se s příchodem nového roku snažím poskládat dohromady vzpomínky na rok minulý...vzhledem k tomu jak mi selhává paměť tak jich skutečně moc není :) jsou to spíš takové střípky co mi záhadně uvízly v hlavě...XDD

Tak tedy:

Rok 2010 pro mě začal lehce mysteriózně..Představte si, že asi třicet lidí v okruhu jednoho kilometru čtverečního mělo hromadné koma..nechápu dodnes co se stalo!!

 

Já si samozřejmě pamatuju naprosto všechno...(asi tak do půl deváté) No mám z toho doživotní trauma a vyhýbám se tomu místu dodnes!!

Následovalo děsivě dlouhé zkouškové... 

opravdu DĚSIVĚ dlouhé zkouškové....

Dál si vzpomínám, že byla v roce 2010 u nás v Beskydech hodně tuhá zima...(jakože...ka-la-mi-ta!)

Naštěstí všechno má svůj konec, a tak sníh roztál a trapné zkouškové období vystřídalo báječné koncertní období s mojí milovanou Katie!

 

Matně si vzpomínám, že v tomhle období byla i nějaká ta alkoholová ostudička..(ok, z ostudy kabát, klobouk a troje boty...) Bylo i pár chvil nebezpečného napětí..(ehm..) Ale nakonec všechno dobře dopadlo a naneštěstí to uteklo rychleji než bych chtěla... a užila jsem si ho absolutně nejvíc...;)

Rozpůlili jsme se!

 A že ty tři roky na výšce utekly jako voda!!

Jako ta velká voda co přišla potom a všechno spláchla! Já teda bydlím na kopci, jo...

 Ale i k našemu kopci vede mostek...XD

Dlouho jsme s Katie čekaly až přestane pršet...a když konečně přestalo, náležitě jsme si to užily!

Nebála bych se říct, že téměř buržoázně! Třeba romantika pod lípami...ach..ta byla!

A než začalo další zkouškové, těžce a dlouze jsem ochořela!

Ale přežila jsem! (zatím :) 

Nevím jestli bylo horší zimní zkouškové, nebo letní..každopádně v tom letním jsem se vrátila ke svému tradičnímu punkovému pojetí studia..

 což jak asi víte se úplně nevyplatilo...XDD

A pak někdy přišlo pracovní období! (no a to...nechceš!)

ale občas to byla i docela švanda :) navíc za mnou přijely kočky olomoucké, což mi udělalo obrovskou radost :)

A pak, někdy když jsem se začínala těšit zpátky do školy si mě našel báječný muž! 

A sotva jsme načali semestr už byl najednou konec a já šla na praxi k soudu!

Jako dobrý jo...ale stačilo XDD 

A jsme asi na konci nebo co..Utekl ten rok jako voda a skončil vlastně skoro stejně jako začal...s tím rozdílem, že tentokrát si pamatuju celý večer...:) a že tentokrát jsem byla s milým..a tak :)

mějte se famfárově :) díky čau!

PF 2011

Všichni rekapitulujou loňský rok, a já bych strašně moc chtěla taky, ale ať dělám co dělám, nemůžu si pořádně na nic vzpomenout... a pokaždé když už si konečně na něco vzpomenu, tak nakonec usoudím, že to skutečně není hodno zveřejňování :)

Nicméně vám všem do nového roku 2011, roku plného nových výzev přeji

aby vás nikdo nehodil přes palubu,















ani do starého železa,
















aby vám nikdy nezmrzl úsměv na rtech,


















abyste se necpali kam nemáte,














aby si na vás nikdo nevyskakoval,













abyste byli vždy nohama pevně na zemi a přitom je měli ve vzduchu (nebo na stole),

abyste nechtěli být první za každou cenu,

abyste se nikdy nedostali na tenký led,

abyste se nedělali menšími než jste,

abyste měli dost sil na nelehké úkoly,

abyste vždy věděli, odkud vítr fouká,

a chytili tak za pačesy všechny šance, které vám rok 2011 přinese....











Zkrátka báječný vysmáty rok vám všem :) mějte se famfárově!!

Díky čau!